podzimní termín 2024 (září)

“Zdravotní rizika spojená s houbami – prevence, první pomoc a zařazení do výuky”

• typ práce: bakalářská diplomová

• autor:  Anežka Králová

• školitel: Mgr. Radim Kuba 

• anotace: Houby jsou významnou skupinou organismů z pohledu ekologie, zemědělství, potravinářství či zdraví lidí. Vliv hub může být příznivý, příkladem jsou zdravotní benefity konzumace nebo využití v biotechnologiích pro výrobu léků, potravin a nápojů. Mnoho druhů hub ale pro člověka představuje zdravotní riziko. Mohou obsahovat toxiny, které jsou zdraví škodlivé či mohou mít dokonce i smrtelné následky. Dalšími možnými zdravotními komplikacemi jsou např. alergické reakce či astmatické záchvaty. Z těchto důvodů je vhodné o houbách zvyšovat povědomí, a i proto je problematika hub nedílnou součástí rámcových vzdělávacích programů. Chybí však podrobnější podklady k tomu, jaké konkrétní informace zařazovat a jak s tématem ve školní praxi pracovat. Cílem práce bylo vypracovat odbornou rešerši zaměřenou na problematiku hub, a to především v návaznosti na potenciální negativní dopady na lidské zdraví. První část práce se věnuje stručné charakteristice hub, následuje přehled základních toxinů a popis hlavních zdravotních rizik – astma, alergie, otravy. Poslední část práce se pak věnuje vytyčení možných tematických oblastí, které lze zařadit do školní výuky, a to s důrazem na praktické využití v běžném životě. Práce zdůrazňuje význam prevence, a to např. v souvislosti s rozlišováním na jedlé a jedovaté druhy. Výuka může být vhodně doplněna o školení první pomoci, neboť nejen v případech otrav jsou znalosti první pomoci klíčové.

• odkaz na plný text práce: ZDE (přesměrování na repozitář závěrečných prací UK)

Metoda převrácené třídy a její aplikace ve výuce přírodovědných předmětů

• typ práce: bakalářská práce

• autor: Bc. Elena Brandejsová

• školitel: RNDr. Jan Mourek, Ph.D.

• anotace: Tato bakalářská práce se zabývá rešerší vědeckých studií věnovaných pedagogickému přístupu označovanému jako převrácená třída (flipped classroom), který přesouvá teoretickou část výuky do domácího prostředí, a skupinový prostor je tak využit na aktivizační metody podněcující hlubší myšlení. Práce poukazuje na důležitost implementace metod aktivního učení v korelaci se samostatnou přípravou studentů a přináší výsledky řady studií zabývajících se aplikací převrácené třídy v hodinách přírodovědných předmětů. Závěrečná kapitola poskytuje ucelené zhodnocení tohoto alternativního modelu výuky z pohledu pedagogů, studentů a rodičů.

• odkaz na plný text práce: ZDE (přesměrování na repozitář závěrečných prací UK)

Vliv zařazování živých živočichů do výuky na znalosti, motivaci, kompetence a postoje žáků 

• typ práce: bakalářská práce

• autor: Bc. Kristýna Čermáková

• školitel: RNDr. Jan Mourek, Ph.D.

• anotace: V této práci je na základě literární rešerše hodnocen vliv zařazování živých zvířat do výuky přírodopisu a biologie na procesy učení, a to zejména na vnitřní motivaci žáků a získávání znalostí. Přímý kontakt se živými zvířaty může výrazně zvyšovat vnitřní motivaci a zájem žáků o přírodu. Žáci, kteří pracují se živými zvířaty, vykazují vyšší úroveň zapojení a kompetence oproti těm, kteří používají různé alternativy jako např. videa zvířat. Výsledky znalostních testů jsou naproti tomu smíšené a novější studie spíše ukazují, že kontakt se zvířaty nemá na znalosti žáků výrazný vliv. Strach a znechucení žáků ze zvířat nejsou při vhodném přístupu učitelů překážkou ve výuce, práce se živými zvířaty dokonce přispívá k jejich snižování. Mimoškolní aktivity, jako např. návštěvy zoologických zahrad, poskytují žákům možnost pozorování a interakce se zvířaty. Tyto aktivity mají oproti tradiční školní učebně řadu výhod, včetně vyšší motivace žáků a odlehčenější atmosféry. Přechod do nového prostředí může žáky zahlcovat novými podněty, což může vést k jejich rozptýlení a horšímu soustředění se na učení. Klíčová je příprava studentů před exkurzí a reflexe po ní. Integrace živých zvířat do výuky je podpořena většinou studií jako účinný prostředek ke zvýšení motivace a v některých případech i znalostí žáků. Je nutné zohlednit etické a praktické aspekty i možné alternativy, které zaručují, že žádné zvíře nebude trpět stresem a nepřijde k újmě.

• odkaz na plný text práce: ZDE (přesměrování na repozitář závěrečných prací UK)

Dýchání vodního hmyzu – návrh praktického cvičení a jeho korespondenční varianty 

• typ práce: závěrečná práce CŽV

• autor: Mgr. Kateřina Kubíková

• školitel: RNDr. Jan Mourek, Ph.D.

• anotace: Předkládaná závěrečná práce si klade za cíl navrhnout praktické cvičení věnující se tematice dýchání vodního hmyzu a jeho korespondenční variantu určené primárně pro žáky středních škol gymnaziálního typu. Praktická cvičení jsou jednou z klíčových součástí výuky přírodovědných předmětů, kde hrají důležitou roli v motivaci žáků, rozšiřování a upevňování nabytých znalostí a v neposlední řadě také rozvoji široké škály dovedností. Začlenění živých organismů do výuky plní funkci zejména v rámci afektivního učení. Jednou ze skupin organismů vhodných pro využití ve výuce je vodní hmyz díky své relativně snadné dostupnosti a širokému didaktickému potenciálu pro demonstraci rozmanitých adaptací ke specifickým životním podmínkám i celé řady biologických procesů, dějů a fenoménů. Navržené praktické cvičení zahrnuje pozorování a pokusy především s živými zástupci vodního hmyzu zaměřené na pochopení mechanismů a adaptací vodního hmyzu k dýchání pod vodou. Součástí vytvořených materiálů jsou pracovní listy k praktickému cvičení a zadání korespondenční úlohy včetně autorského řešení obou variant, podrobný metodický materiál pro učitele k praktickému cvičení a úvodní text sloužící k základní orientaci v dané problematice. Navržené praktické cvičení i korespondenční úloha byly ověřeny v praxi s žáky dvou zájmových biologických kroužků, respektive řešiteli korespondenčního semináře Biozvěst. Zpětná vazba byla získána pomocí anonymního dotazníkového šetření a byla součástí vyhodnocení ověřování navržených úloh v praxi.

• odkaz na plný text práce: ZDE (přesměrování na Google Disk)

jarní termín 2024 (červen)

“Peer mediace a její využití na českých a zahraničních školách”

• typ práce: bakalářská diplomová

• autor:  Tereza Voškerušová

• školitel: RNDr. Irena Chlebounová 

• anotace: Tato bakalářská práce se zabývá peer mediací a jejím využitím na školách v Česku, USA a Španělsku. První část práce představuje peer mediaci, její cíle, limitace a průběh v podobě mediačního sezení. Dále se práce v první části věnuje způsobu implementace peer mediace do škol skrze peer mediační programy. Pozornost je věnována především stěžejním fázím implementace, tj. evaluaci programu, selekci a tréninku peer mediátorů. Práce předkládá přínosy těchto programů, a to jak pro žáky, tak i pro učitele a školní komunitu jako celek. Shrnuje hlavní vlivy na úspěch či naopak neúspěch programů. Druhá část práce se zabývá vývojem a aktuálním využíváním peer mediace na školách v Česku, USA a Španělsku. Pozornost je věnována také vzdělávání pedagogů a legislativě v oblasti peer mediace v rámci jednotlivých zemí. Z každé země jsou vyzdviženy významné peer mediační programy a školy, jež peer mediaci implementovaly.

• odkaz na plný text práce: ZDE  (přesměrování na repozitář závěrečných prací UK)

“Test učebního pokroku v molekulární biologii a genetice”

• typ práce: magisterská diplomová

• autor:  Bc. Marek Procházka

• školitel: RNDr. Vanda Janštová, Ph.D. 

• anotace: Molekulární biologie a genetika představují pro  žáky jedny z nejnáročnějších biologických témat, jejichž správné pochopení je zásadní i pro další kapitoly biologie a chemie. Test učebního pokroku je nástroj umožňující určit úroveň pochopení daných oborů, což může sloužit jako zpětná vazba, na kterou je možné cíleně navázat v další výuce. Cílem této práce bylo z anglického originálu „Learning Progression­Based Assessment of Modern Genetics“ přeložit a následně validovat test učebního pokroku v molekulární biologii a genetice. Dalším cílem práce bylo vysvětlit možný vliv proměnných (např. účasti na biologickém semináři, přírodovědných soutěží či budoucího zaměření studia) na celkové skóre. Validace probíhala v několika fázích (kontrola překladu odborníky a didaktiky, testování ve školách a následné vyhodnocení). Žáci gymnázií test vyplňovali online při hodině biologie. Ukázalo se, že dosahují nízké úrovně pochopení dědičnosti na molekulární úrovni, dále v oblasti vlivu životního prostředí na genetickou informaci, přenosu genetické informace na potomky a obecně je pro ně obtížná aplikace teoretických poznatků na konkrétní příklady. Žáci chybují v základních genetických pojmech a ve vztazích mezi nimi, což popisují i další autoři. Ti, kteří navštěvovali biologický seminář či se plánují věnovat biologii při studiu na VŠ, dosahovali signifikantně vyššího celkového skóre než ostatní. Dále signifikantně vyššího skóre dosahovali i ti žáci, kteří se účastnili přírodovědných soutěží, či považovali genetiku za důležitou. Výsledky práce mohou sloužit k tvorbě výukových materiálů, jež zacílí právě na problematické oblasti či miskoncepce, dále ke zpětné vazbě učitelům o momentální žákovské úrovni pochopení genetických konceptů.

• odkaz na plný text práce: ZDE  (přesměrování na repozitář závěrečných prací UK)

“Exkurze do botanické zahrady zaměřená na rostliny tropického, subtropického a mírného pásu”

• typ práce: závěrečná

• autor:  Mgr. Michaela Nikodymová

• školitel:  RNDr. Irena Chlebounová 

• anotace: Jedním z účelů botanických zahrad je vzdělávání, jehož cílem je budování vztahu k přírodě a pochopení její důležitosti. Toto vzdělávání je podstatné už od raného věku, proto botanické zahrady často navštěvují školní skupiny. Hlavním cílem práce bylo vytvořit exkurzi, během které žáci druhého stupně základní školy poznají co největší část botanické zahrady, seznámí se se zajímavými rostlinami různých podnebných pásů a budou mezi sebou porovnávat jejich přizpůsobení danému prostředí. Součástí práce je trasa exkurze s mapou a pracovní list. Použitými metodami byly pre-test a post-test, krátký dotazník a ústní rozhovory se žáky. Celý program (příprava, exkurze, reflexní hodina, testování, rozhovory) byl vyzkoušen na omezeném vzorku žáků, a to na dvou 7. a dvou 8. třídách základní školy. Po vyhodnocení výsledků obou testů bylo zjištěno, že exkurze měla u žáků významný vliv na zafixování vědomostí získaných během studia i na zapamatování vědomostí nových. Na základě písemného i ústního hodnocení lze konstatovat, že i žáci zařazení exkurze do výuky oceňují a uvědomují si, jak jim může pomoci při učení.

• odkaz na plný text práce: ZDE  (ke stažení v PDF)

“Šablony pro laminaci položek školních herbářů”

• typ práce: závěrečná

• autor:  Jana Pongrácová

• školitel:  PhDr. Petr Novotný, Ph.D. 

• anotace: Tato práce se zabývá inovací tradiční školní aktivity tvorby herbáře s cílem zahrnout do něj rostlinné orgány, jako jsou květy a plody, a zároveň ji udělat atraktivnější pro žáky i učitele. Identifikovala běžné druhy dřevin vhodné pro herbáře a vytvořila vizuální šablony, které podporují obsahovou úplnost herbářové položky. Tyto šablony byly ověřeny ve výuce s cílem zlepšit porozumění a zapamatování druhů dřevin. Metodika práce zahrnovala výběr skupiny taxonů, sběr materiálu a jeho lisování, techniku kresby a provedení výzkumu na vzorku studentů 7. a 8. ročníků. Výsledky studie ukázaly, že skupiny pracující s šablonami nedosáhly statisticky významně odlišných výsledků ve srovnání se skupinami bez šablon, tento výsledek naznačuje, že přínos použití šablon nemusí být jednoznačně měřitelný standardními statistickými metodami. Tato práce tak přináší nový nástroj pro potenciální vylepšení výuky botaniky a podporu zájmu žáků o přírodu.

• odkaz na plný text práce: ZDE  (ke stažení v PDF)

zimní termín 2024 (leden)

“Vliv absolvování kurzu první pomoci na míru znechucení”

• typ práce: magisterská diplomová

• autor: Bc. Barbora Váňová

• školitel: Mgr. Radim Kuba 

• anotace: Znechucení je afektivní složkou behaviorálního imunitního systému. Behaviorální imunitní systém je soubor psychologických mechanismů napomáhající organismu chránit se proti patogenům a dalším potenciálně rizikovým faktorům a ovlivňuje tedy život jedince v celé řadě situací. Příkladem takové situace může být právě poskytování první pomoci. První pomoc je důležitou součástí procesu záchrany lidského života a pokud je poskytnuta správně a včas, může podstatně zlepšit průběh léčby v rámci nemocniční péče. Znechucení je jedním z faktorů, které mohou ochotu poskytnout první pomoc snížit či ji zcela inhibovat. K tomu, jestli a jak konkrétně kurzy první pomoci modifikují vnímání znechucení, však máme nedostatek výzkumných podkladů. Proto jsme se na tento fakt rozhodli zaměřit v předložené studii. Studie byla realizována prostřednictvím dotazníkového šetření před, po a měsíc po absolvování kurzu první pomoci. Respondenty byli v experimentální skupině účastníci kurzů první pomoci organizovaných na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a v kontrolní skupině účastníci jiných, s první pomocí nesouvisejících předmětů. Využity byly účelově sestavené dotazníky zaměřené na předchozí zkušenosti s první pomocí, hodnocení nechutnosti úkonů prováděných na kurzu, ochotu a sebehodnocení znalostí postupů první pomoci. Získaná data byla dávána do souvislosti s daty ze standardizovaných dotazníků na míru znechucení (TDDS, C-DIS), úzkost, úzkostlivost (STAI) a osobnostní rysy (TIPI). Výsledky výzkumu ukazují, že po absolvování kurzu první pomoci se významně zvýší ochota poskytnout první pomoci i sebehodnocení znalosti postupů, a to i v případě, kdy nemá kurz první pomoci významný vliv na míru znechucení jedince.

• odkaz na plný text práce: ZDE (přesměrování na repozitář závěrečných prací UK)

2023

podzimní termín 2023 (září)

“Faktory ovlivňující ochotu poskytnout první pomoc u českých pedagogů”

• typ práce: magisterská diplomová

• autor: Bc. Iveta Sekerášová 

• školitel: Mgr. Radim Kuba 

• anotace: V České republice jsou občané povinni poskytnout první pomoc dle platných právních norem. Proto je výuka první pomoci začleněna i do vzdělávacích programů na různých úrovních školního vzdělání. Přestože se lidé učí, jak poskytovat první pomoc, ukazuje se, že v reálných situacích často není poskytnuta dostatečně. Existuje více faktorů, které mohou ovlivnit lidské reakce a snížit ochotu poskytnout první pomoc. Podle odborných studií jsou nejběžnějšími inhibujícími faktory přítomnost nebezpečí, strach z nákazy, panika a stres, nedostatečná znalost postupů první pomoci a obecné obavy. Avšak většina těchto informací byla získána prostřednictvím studií provedených mimo Českou republiku. Proto jsme provedli dvě dotazníkové studie zaměřené na českou populaci. Respondenty byli zástupci běžné (N=1594) a pedagogické (N=1876) veřejnosti. Cílem bylo zjistit, které faktory je nejvíce omezují při poskytování první pomoci. Výsledky ukázaly, že mezi nejdůležitější faktory patří bezpečnostní aspekty, emocionální vlivy (např. panika, úzkost, pocit znechucení či nevolnosti) a nedostatečná znalost první pomoci. Na základě výsledků byla navržena didaktická doporučení do pedagogické praxe, která mohou zvýšit kvalitu a efektivitu prováděných školení první pomoci.

• odkaz na plný text práce: ZDE  (přesměrování na repozitář závěrečných prací UK)

“Dovednosti žáků v první pomoci na 2. stupni základních škol – kardiopulmonální resuscitace"

• typ práce: magisterská diplomová

• autor: Bc. Lenka Ročková 

• školitel: Mgr. Radim Kuba 

• anotace: Tato diplomová práce se zaměřuje na výuku první pomoci u žáků základních škol s důrazem na resuscitační postupy. První pomoc a resuscitace především jsou klíčovou dovedností pro záchranu životů v kritických situacích. I když je výuka první pomoci součástí školních programů, často zůstává omezena na teoretický výklad, což může omezit schopnost žáků prakticky reagovat. Předložená studie zdůrazňuje význam praktického nácviku a zážitkové pedagogiky ve výuce první pomoci. Realizovali jsme šetření na žácích 2. stupně základní školy (N=142), které se skládalo ze dvou hlavních částí. V dotazníkové části žáci mimo jiné hodnotili obtížnost jednotlivých úkonů spojených s resuscitací a odpovídali na otázky zaměřené na teoretické znalosti. V rámci druhé části žáci předvedli ukázku resuscitace na elektronickém výukovém modelu. Provedený výzkum potvrdil, že teoretické znalosti často neznamenají, že žák dovede potřebný úkon předvést i v praxi. Největší obtíže žákům dělaly úkony spojené s poskytováním umělých vdechů, ale nedostatky žáci měli i v případě správné frekvence a hloubky stlačování. Na základě uvedených výsledků byla navržena didaktická doporučení, která je možné implementovat do výuky první pomoci pro žáky. Jako klíčové se zdá být praktické cvičení resuscitace a možnost si dané úkony opakovaně vyzkoušet.

• odkaz na plný text práce: ZDE  (přesměrování na repozitář závěrečných prací UK)

“Didaktická hra „Odchyt ptáků“

• typ práce: magisterská diplomová

• autor: Bc. Eliška Kučerová 

• školitel: Radka Marta Dvořáková

• anotace: Cílem této diplomové práce je vytvoření autorské didaktické hry s tématikou výzkumů a odchytů ptáků pro žáky vyššího stupně gymnázia (střední školy). Pro účely této hry jsou nejprve popsány principy a přínosy didaktických her i historie chytání ptáků převážně na území dnešní České republiky. Didaktická hra žáky provází od historického chytání ptáků (čihařství) až po moderní metody odchytů ptáků z důvodů kroužkování a dalšího výzkumu. Tato hra u žáků prohlubuje znalosti daného tématu, současně se nenásilnou formou dotýká historie a zeměpisných znalostí o naší zemi. U žáků je rozvíjena spolupráce, schopnost se slovně vyjádřit, vzájemná komunikace a hledání řešení a kompromisů. Hra je koncipována pro menší třídní kolektiv, přičemž žáci spolupracují v malých skupinách (3 - 4 žáci), které mezi s sebou soutěží. Autorská hra byla otestována v různorodých kolektivech. Na základě těchto zkušeností byla ověřena vhodnost hry pro žáky a byly popsány problematické body v pravidlech i celkovém pojetí hry.

• odkaz na plný text práce: ZDE  (přesměrování na repozitář závěrečných prací UK)

“Terénní výuka botaniky"

• typ práce: bakalářská

• autor: Eliška Brabcová

• školitel: Petr Novotný

• anotace: Na základě dostupné mezinárodní i české literatury poukazuje na současnou změnu postoje akademické i laické veřejnosti k botanice a s tím související vzdělávací konsekvence. Představuje také dichotomii v pojetí terénní výuky – tradičně český pohled kopírující pravidla pro organizování exkurze a skandinávský model uteskole. Zpochybňuje benefit klasického členění exkurze na přípravnou, realizační a hodnotící část v souvislosti se snahou o pravidelnost a koncepčnost terénní výuky. V rámci samotné realizace terénní výuky botaniky pojednává o vybraných aspektech přírodovědných vycházek, návštěv botanických či školních zahrad. Hodnotu výuky botaniky v terénu opírá o pozitivní výsledky sledování dosažení kognitivních i afektivních vzdělávacích cílů. Zdůrazňuje také její význam ve vztahu pedagoga a skupiny žáků. V kontextu současného světa se zaměřuje na implementaci digitálních technologií do terénní výuky botaniky. Závěr práce podává shrnutí dané problematiky a otevírá možnosti souvisejícího výzkumu. Jedná se především o studium efektivity dlouhodobé terénní výuky či rozvíjení schopností její realizace u budoucích učitelů. Navrhuje také formální podporu zařazení terénní výuky botaniky do výukového procesu na českých školách pomocí jejího začlenění do kurikulárních dokumentů.

• odkaz na plný text práce: ZDE  (přesměrování na repozitář závěrečných prací UK)

jarní termín 2023 (červen)

“Stresové faktory učitelů a možnosti jejich zvládání”

• typ práce: bakalářská

• autor: Lucie Tichá 

• školitel: Mgr. Radim Kuba 

• konzultant: Mgr. Marek Kasner

• anotace: Učitelství je zařazováno mezi profese s nejvyššími hodnotami prožívaného stresu. V rámci náplně svého povolání se učitelé musí vyrovnávat s řadou faktorů, které mohou způsobovat stres. Cílem práce bylo na základě světové i české primární odborné literatury vytvořit rešerši shrnující poznatky o stresových faktorech učitelů a o možnostech, jak se s nimi vyrovnat. Úvodní kapitola práce je zaměřena na zasazení problematiky stresu do učitelského prostředí a shrnuje možné následky, které s sebou stres učitelů přináší. Stěžejní část bakalářské práce obsahuje informace o stresových faktorech učitelů ve světovém a českém kontextu spolu se způsoby zvládání stresu. V úvahu jsou vzaty také stresory spojené s nedávnou pandemií Covidu-19. Závěrem práce jsou zmíněna doporučení sloužící ke snížení stresu učitelů a minimalizaci jeho možných následků. 

• odkaz na plný text práce: ZDE  (přesměrování na repozitář závěrečných prací UK)

“Šikana pedagogů ze strany žáků a možnosti řešení”

• typ práce: bakalářská

• autor: Andrea Macháčková

• školitel: Mgr. Radim Kuba 

• konzultant: Mgr. Marek Kasner

• anotace: Bakalářská práce se věnuje šikaně učitelů ze strany žáků. Jedná se o významný problém, kterému však v odborné literatuře nebyla věnována dostatečná pozornost. V současnosti se stává ještě aktuálnějším, a proto je tento fenomén rozebíraný již častěji. Předložená práce má charakter literární rešerše vytvořené na základě původních empirií a výzkumů věnující se šikaně učitelů ze strany žáků. Cílem bakalářské práce je představení této formy šikany a shrnutí základních poznatků s ní spjaté. Práce se zabývá i jejím možnostem jejího řešení. Náplní literární rešerše je především utřídění informací o frekvenci šikany a o jejích příčinách. Pochopení důvodů může napomoci k redukci výskytu tohoto jevu. Závěrečná část se pak věnuje možnostem řešení daných situací. V té jsou zmíněny právě východiska, jež by mohly vést ke zmírnění či k úplnému vymizení.

• odkaz na plný text práce: ZDE  (přesměrování na repozitář závěrečných prací UK)